Zdrojový kód wiki 80 Teorie

Version 4.1 by Petr Kozisek on 29.12.2020 15:04
Show last authors
1 Podstránky v této sekci
2
3 {{children/}}
4
5
6 Čekající témata na doplnění do podstránek
7
8 * Termika obecně
9 * Stoupavé proudy, odtrhovky obecně
10 * Jak na zavody
11 * Zavodni strategie
12 * Mraky
13 * Bezpečnost
14
15 {{toc/}}
16
17 Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
18
19 = Stoupáky =
20
21 * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
22 * struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
23
24 * (((
25 pokud jsem nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
26 )))
27 * (((
28 Podle profilu dne si urči hard-deck (např. 1300), od kdy bereš všechno
29 )))
30 * (((
31 lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
32 )))
33 * (((
34 pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
35 )))
36 * (((
37 všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
38 )))
39 * (((
40 Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
41 )))
42 * (((
43 vnímat teplotu vzduchu
44 )))
45 * (((
46 snaž se vizualizovat stoupáky
47 )))
48 * (((
49 Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
50 )))
51 * (((
52 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
53 )))
54 * (((
55 řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
56 )))
57 * (((
58 silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
59 )))
60 * (((
61 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
62 )))
63 * (((
64 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
65 )))
66 * (((
67 Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
68 )))
69 * (((
70 [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
71 )))
72 * (((
73 [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
74 )))
75 * (((
76 [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
77 )))
78
79 == Typy stoupáků ==
80
81 * (((
82 vrchol kopce (triger je kopec)
83 )))
84 * (((
85 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
86 )))
87 * (((
88 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
89 )))
90 * (((
91 závětrný
92 )))
93 * (((
94 ….
95 )))
96
97 == Odtrhovky ==
98
99 Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
100
101 * (((
102 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
103 )))
104 * (((
105 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
106 )))
107 * (((
108 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
109 )))
110 * (((
111 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
112 )))
113 * (((
114 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
115 )))
116 * (((
117 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
118 )))
119 * (((
120 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
121 )))
122 * (((
123 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
124 )))
125 * (((
126 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
127 )))
128 * (((
129 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
130 )))
131 * (((
132 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
133 )))
134 * (((
135 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
136 )))
137 * (((
138 trigger je i změna povrchu
139 )))
140 * (((
141 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
142 )))
143
144 == Odsazení ==
145
146 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
147
148 **Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
149
150 Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
151
152 == Kvalita vzduchu ==
153
154 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
155
156 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
157
158 = Výběr linky =
159
160 * (((
161 představit si odsazení
162 )))
163 * (((
164 ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
165 )))
166 * (((
167 zvyšovat si linkou šanci na stoupání
168 )))
169 * (((
170 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
171 )))
172 * (((
173 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
174 )))
175 * (((
176 linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
177 )))
178 * (((
179 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
180 )))
181 * (((
182 výška vždy jako nejcenější veličina
183 )))
184 * (((
185 pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
186 )))
187
188 * (((
189 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
190 )))
191
192 * (((
193 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
194 )))
195
196 = Kumuly =
197
198 * (((
199 stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
200 )))
201 * (((
202 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
203 )))
204
205 = =

Navigace