Zdrojový kód wiki 80 Teorie

Version 5.2 by Petr Kozisek on 27.01.2021 20:35
Show last authors
1 Podstránky v této sekci
2
3 {{children/}}
4
5
6 Čekající témata na doplnění do podstránek
7
8 * Termika obecně
9 * Stoupavé proudy, odtrhovky obecně
10 * Jak na zavody
11 * Zavodni strategie
12 * Mraky
13 * Bezpečnost
14
15 {{toc/}}
16
17 Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
18
19 = Stoupáky =
20
21 == Vznik stoupáku ==
22
23
24 === Tipy k vizualizaci ===
25
26 * (((
27 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
28 )))
29 * (((
30 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
31 )))
32 * (((
33 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
34 )))
35 * (((
36 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
37 )))
38 * (((
39 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
40 )))
41 * (((
42 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
43 )))
44 * (((
45 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
46 )))
47 * (((
48 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
49 )))
50 * (((
51 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
52 )))
53 * (((
54 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
55 )))
56 * (((
57 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
58 )))
59 * (((
60 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
61 )))
62 * (((
63 (((
64 trigger je i změna povrchu
65 )))
66
67 * (((
68 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
69 )))
70 )))
71
72 == ==
73
74 == (% style="font-size:32.7184px" %)Stoupáky nad zemí(%%) ==
75
76 Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné stoupáky ale lépe vzdorují. U země jsou jednotlivé bubliny hodně snesené, ale když s nimi a větrem budu pokračovat, časem začnou obvykle stoupat rychleji. (viz. [[Termika>>url:https://mujdenik.eu/xwiki/bin/create/99%20Rozpracovan%C3%A9/10%20PGWIKI.cz%20-%20v0.1/Vzor%20%28k%20diskusi%29/Termika/WebHome?parent=30+Zachycen%C3%AD.31+z%C3%A1klady.WebHome]]).
77
78 Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout zda letět a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
79
80
81 == Tipy k vizualizaci ==
82
83 * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
84 * struktura té je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
85 * nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
86 * Podle profilu dne si určit limit (např. 1300), od kdy pilot bere vše
87 * lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
88
89 * (((
90 pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
91 )))
92 * (((
93 všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
94 )))
95 * (((
96 Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
97 )))
98 * (((
99 vnímat teplotu vzduchu
100 )))
101 * (((
102 snaž se vizualizovat stoupáky
103 )))
104 * (((
105 Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
106 )))
107 * (((
108 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
109 )))
110 * (((
111 řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
112 )))
113 * (((
114 silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
115 )))
116 * (((
117 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
118 )))
119 * (((
120 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
121 )))
122 * (((
123 Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
124 )))
125 * (((
126 [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
127 )))
128 * (((
129 [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
130 )))
131 * (((
132 [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
133 )))
134
135 == Typy stoupáků ==
136
137 * (((
138 vrchol kopce (triger je kopec)
139 )))
140 * (((
141 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
142 )))
143 * (((
144 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
145 )))
146 * (((
147 závětrný
148 )))
149 * (((
150 ….
151 )))
152
153 == ==
154
155 * (((
156
157 )))
158
159 == Odsazení ==
160
161 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
162
163 **Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
164
165 Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
166
167 == Kvalita vzduchu ==
168
169 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
170
171 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
172
173 = Výběr linky =
174
175 * (((
176 představit si odsazení
177 )))
178 * (((
179 ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
180 )))
181 * (((
182 zvyšovat si linkou šanci na stoupání
183 )))
184 * (((
185 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
186 )))
187 * (((
188 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
189 )))
190 * (((
191 linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
192 )))
193 * (((
194 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
195 )))
196 * (((
197 výška vždy jako nejcenější veličina
198 )))
199 * (((
200 pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
201 )))
202
203 * (((
204 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
205 )))
206
207 * (((
208 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
209 )))
210
211 = Kumuly =
212
213 * (((
214 stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
215 )))
216 * (((
217 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
218 )))
219
220 = =

Navigace