Zdrojový kód wiki 80 Teorie

Version 7.1 by Petr Kozisek on 30.01.2021 18:42
Show last authors
1 Podstránky v této sekci
2
3 {{children/}}
4
5 = Zdroje =
6
7 Kelly Farina, Mastering Paragliding, 2016
8
9 Bruce Goldsmith, 50 ways to fly better, 2013
10
11 Burkhard Martens, Termika, 2013
12
13
14 = Čekající témata na doplnění do podstránek =
15
16 * Jak na zavody
17 * Zavodni strategie
18 * Mraky
19 * Bezpečnost
20
21 {{toc/}}
22
23 Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
24
25 = Stoupáky =
26
27 == Vznik stoupáku ==
28
29
30 === Tipy k vizualizaci ===
31
32 * (((
33 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
34 )))
35 * (((
36 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
37 )))
38 * (((
39 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
40 )))
41 * (((
42 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
43 )))
44 * (((
45 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
46 )))
47 * (((
48 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
49 )))
50 * (((
51 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
52 )))
53 * (((
54 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
55 )))
56 * (((
57 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
58 )))
59 * (((
60 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
61 )))
62 * (((
63 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
64 )))
65 * (((
66 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
67 )))
68 * (((
69 (((
70 trigger je i změna povrchu
71 )))
72
73 * (((
74 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
75 )))
76 )))
77
78 == ==
79
80 == ase rozbít na bubliny ==
81
82 * (((
83
84 )))
85 * (((
86 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
87 )))
88 * (((
89 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
90 )))
91 * (((
92 Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
93 )))
94 * (((
95 [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
96 )))
97 * (((
98 [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
99 )))
100 * (((
101 [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
102 )))
103
104 == Typy stoupáků ==
105
106 * (((
107 vrchol kopce (triger je kopec)
108 )))
109 * (((
110 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
111 )))
112 * (((
113 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
114 )))
115 * (((
116 závětrný
117 )))
118 * (((
119 ….
120 )))
121
122 == ==
123
124 * (((
125
126 )))
127
128 == Odsazení ==
129
130 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
131
132 **Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
133
134 Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
135
136 == Kvalita vzduchu ==
137
138 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
139
140 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
141
142 = Výběr linky =
143
144 * (((
145 představit si odsazení
146 )))
147 * (((
148 ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
149 )))
150 * (((
151 zvyšovat si linkou šanci na stoupání
152 )))
153 * (((
154 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
155 )))
156 * (((
157 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
158 )))
159 * (((
160 linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
161 )))
162 * (((
163 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
164 )))
165 * (((
166 výška vždy jako nejcenější veličina
167 )))
168 * (((
169 pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
170 )))
171
172 * (((
173 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
174 )))
175
176 * (((
177 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
178 )))
179
180 = Kumuly =
181
182 * (((
183 stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
184 )))
185 * (((
186 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
187 )))
188
189 = =