Přehled

• Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Nadpis

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-81 Stoupáky - vznik až zánik
	1	+81 Stoupáky u kopce

Obsah

...	...	@@ -1,9 +1,5 @@
1		-= Obsah =
	1	+= Vznik termiky =
2	2
3		-{{toc/}}
4		-
5		-== Vznik termiky ==
6		-
7	7	Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit.
8	8
9	9	Pokud je povrch mokrý, termika se nad ním prakticky nemá šanci vytvořit. Pokud je povrch příliš suchý, hrozí tvorba nebezpečných dust devilů.
...	...	@@ -26,13 +26,6 @@
26	26
27	27	Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
28	28
29		-(% class="wikigeneratedid" %)
30		-== Cyklus stoupáku ==
31		-
32		-Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, často 10-20 minut.
33		-
34		-Po této době se stoupák vrací do fáze nahřívání, která může trvat obvykle opět 10-20 minut, nicméně dle podmínek a můžou být cykly kratší i delší.
35		-
36	36	== Stoupák stoupá ==
37	37
38	38	Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím.
...	...	@@ -39,7 +39,7 @@
39	39
40	40	Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
41	41
42		-Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
	31	+Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků.
43	43
44	44	Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
45	45
...	...	@@ -57,7 +57,7 @@
57	57
58	58	Někdy se mohou vyskytovat dvě vrstvy inverze v různých výškách.
59	59
60		-== Vrchol stoupáku ==
	49	+== Konec stoupáku ==
61	61
62	62	Oblak typu Kumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
63	63
...	...	@@ -67,18 +67,7 @@
67	67
68	68	Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
69	69
70		-= Projevy stoupáku =
71	71
72		-Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku).
73		-
74		-V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti.
75		-
76		-Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší.
77		-
78		-Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě.
79		-
80		-Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky)
81		-
82	82	== Tipy k vizualizaci ==
83	83
84	84	* představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
...	...	@@ -112,9 +112,7 @@
112	112	řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
113	113	)))
114	114	* (((
115		-silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny
116		-
117		-
	93	+silný střih větru ve výšce může stoupák z
118	118	)))
119	119
120	120	= Zachycení - pokročilé =