Z verze
změnil(a) Petr Kozisek
k 29.01.2021 15:33
Na verzi < 5.4 >
změnil(a) Petr Kozisek
k 30.01.2021 17:24
< >
Popis verze: Při změně verze nebyl zadán žádný kometář.

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Obsah
... ... @@ -16,7 +16,7 @@
16 16  
17 17  Po přechodu studené fronty většinou následují 1-3 dny s labilním zvrstvením i v létě.
18 18  
19 -== Odtržení stoupáku od země ==
19 +== {{id name="OdtrzeniStoupakuOdZeme"/}}Odtržení stoupáku od země ==
20 20  
21 21  Při větru se často uvolňují termické bubliny (malé části teplého vzduchu). Při bezvětří v místě dojde k odpoutání nahromaděného vzduchu později, ale stoupák je o to silnější nebo na větší ploše.
22 22  
... ... @@ -26,20 +26,21 @@
26 26  
27 27  Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
28 28  
29 -(% class="wikigeneratedid" %)
30 -== Cyklus stoupáku ==
29 +== {{id name="CyklusStoupaku"/}}Cyklus stoupáku ==
31 31  
32 -Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, často 10-20 minut.
31 +Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, u větších ploch 10-20 minut.
33 33  
34 -Po této době se stoupák vrací do fáze nahřívání, která může trvat obvykle opět 10-20 minut, nicméně dle podmínek a můžou být cykly kratší i delší.
33 +Po této době se stoupák vrací do fáze nahřívání, která může trvat obvykle opět 10-20 minut, nicméně dle podmínek a velikosti plochy mohou být cykly kratší i delší.
35 35  
36 -== Stoupák stoupá ==
35 +Při labilnějších podmínkách se častěji trhají menší bublinky, šikovný pilot je umí využít k nastouní pár desítek metrů, kde lze poté nalézt další bublinky z jiného místa a poté již stoupat snadněji.
37 37  
37 +== {{id name="StoupakStoupa"/}}Stoupák stoupá ==
38 +
38 38  Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím.
39 39  
40 40  Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
41 41  
42 -Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
43 +Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Jádro stoupáku je třeba hledat v rozšířeném místě kapky, tudíž bude poblíž návětrné strany stoupáku. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
43 43  
44 44  Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
45 45  
... ... @@ -67,7 +67,7 @@
67 67  
68 68  Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
69 69  
70 -= Projevy stoupáku =
71 += {{id name="ProjevyStoupaku"/}}Projevy stoupáku =
71 71  
72 72  Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku).
73 73