Přehled

• Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Nadpis

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-81 Stoupáky u kopce
	1	+81 Stoupáky - vznik až zánik

Obsah

...	...	@@ -1,5 +1,9 @@
1		-= Vznik termiky =
	1	+= Obsah =
2	2
	3	+{{toc/}}
	4	+
	5	+== Vznik termiky ==
	6	+
3	3	Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit.
4	4
5	5	Pokud je povrch mokrý, termika se nad ním prakticky nemá šanci vytvořit. Pokud je povrch příliš suchý, hrozí tvorba nebezpečných dust devilů.
...	...	@@ -16,23 +16,96 @@
16	16
17	17	Při větru se často uvolňují termické bubliny (malé části teplého vzduchu). Při bezvětří v místě dojde k odpoutání nahromaděného vzduchu později, ale stoupák je o to silnější nebo na větší ploše.
18	18
19		-Bubliny mají tendenci se držet povrchu (stejně jako stékající kapky vody). Při větru se často kutálí po poli až na okraj a začnou stoupat na takzvané **odtrhové hraně**, či trigger. Odtrhovka je většinou terénní nerovnost, překážka (typicky řada keřů/stromů/domů), povrch s rozdílnou teplotou (řeka, silnice), nebo třeba traktor. Stejně jako u kapek vody, někdy je třeba k odtržení až větší množství nahromaděných bublin.
	23	+Bubliny mají tendenci se držet povrchu (stejně jako stékající kapky vody). Při větru se často kutálí po poli až na okraj a začnou stoupat na takzvané **odtrhové hraně**, či trigger. Odtrhovka je většinou terénní nerovnost, překážka (typicky řada keřů/stromů/domů), povrch s rozdílnou teplotou (řeka, silnice), nebo třeba traktor. Stejně jako u kapek vody, někdy je třeba k odtržení až větší množství nahromaděných bublin. U země jsou jednotlivé bubliny často hodně snesené, a dá se jen neklesat přes kilometr, než se pilot dostane k pořádné odtrhové hraně.
20	20
21	21	Při nízkém tlaku je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupák najdu častěji už před kopcem. Označujeme z angličtiny jako "fizzy days".
22	22
23	23	Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
24	24
25		-Stoupák stoupá
	29	+== Stoupák stoupá ==
26	26
27		-Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím.
	31	+Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím.
28	28
	33	+Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
29	29
30		-Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné stoupáky ale lépe vzdorují. U země jsou jednotlivé bubliny hodně snesené, ale když s nimi a větrem budu pokračovat, časem začnou obvykle stoupat rychleji. (viz. [[Termika>>url:https://mujdenik.eu/xwiki/bin/create/99%20Rozpracovan%C3%A9/10%20PGWIKI.cz%20-%20v0.1/Vzor%20%28k%20diskusi%29/Termika/WebHome?parent=30+Zachycen%C3%AD.31+z%C3%A1klady.WebHome]]).
	35	+Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
31	31
32	32	Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
33	33
34		-= =
	39	+V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují nějaké turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem). Na intenzitu má vliv (asi) vlhkost a tlak. Některé dny se bubliny spojují a stoupáky jsou klidné, nástup i výstup bez problémů. Jindy je to jako jízda na D1 ve vysoké rychlosti.
35	35
	41	+== Inverze ==
	42	+
	43	+Inverzní vrstva je vrstva vzduchu, kde teplota s výškou naopak roste. Zde teplý vzduch nemůže stoupat, a o inverzní vrstvu se rozbije na bubliny. Jen nejsilnější stoupáky vrstvu dokáží prorazit. Piloti inverzi jednoznačně nemají rádi.
	44	+
	45	+Lze to poznat hnědým pruhem ve vzduchu, nebo z výstupu meteobalónu, či její predicky v SKEW-T diagramu.
	46	+
	47	+Inverze se často během dne, díky bombardování stoupáky, rozpustí.
	48	+
	49	+Občas ji lze prostoupat, buď silným stoupákem, nebo pokračováním s bublinami do místa, kde je již oslabená, a bubliny se zde spojí a projdou skrz inverzi.
	50	+
	51	+Někdy se mohou vyskytovat dvě vrstvy inverze v různých výškách.
	52	+
	53	+== Vrchol stoupáku ==
	54	+
	55	+Oblak typu Kumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
	56	+
	57	+S postupujícím dnem se vzduch vysušuje, takže základny postupně stoupají do vyšší výšky.
	58	+
	59	+V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle, a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat.
	60	+
	61	+Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
	62	+
	63	+= Projevy stoupáku =
	64	+
	65	+Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku).
	66	+
	67	+V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti.
	68	+
	69	+Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší.
	70	+
	71	+Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě.
	72	+
	73	+Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky)
	74	+
	75	+== Tipy k vizualizaci ==
	76	+
	77	+* představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
	78	+* struktura té je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
	79	+* nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
	80	+* Podle profilu dne si určit limit (např. 1300), od kdy pilot bere vše
	81	+* lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
	82	+
	83	+* (((
	84	+pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
	85	+)))
	86	+* (((
	87	+všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
	88	+)))
	89	+* (((
	90	+Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
	91	+)))
	92	+* (((
	93	+vnímat teplotu vzduchu
	94	+)))
	95	+* (((
	96	+snaž se vizualizovat stoupáky
	97	+)))
	98	+* (((
	99	+Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
	100	+)))
	101	+* (((
	102	+vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
	103	+)))
	104	+* (((
	105	+řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
	106	+)))
	107	+* (((
	108	+silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny
	109	+
	110	+
	111	+)))
	112	+
36	36	= Zachycení - pokročilé =
37	37
38	38	Na startu je potřeba porozumět psychologii davového chování. To lze pozorovat např. v autobuse/vlaku/letadle, kdy v momentě kdy si první člověk stoupne aby se připravil k výstupu, většina ostatních vystupujících si stoupne také. V praxi to znamená, že když většina pilotů vyčkává, budou ostatní také vyčkávat i když jsou přesvědčeni, že by to už šlo. Jakmile se první odhodlá připravit se na start, začnou se připravovat i další váhající a vznikne obvykle rychle fronta. Pro časný start je třeba se od tohoto chování vědomě oprostit.