Změny dokumentu 81 Stoupáky - vznik až zánik
Naposledy upravil Petr Kozisek 21.02.2021 15:38
Popis verze:
Při změně verze nebyl zadán žádný kometář.
Přehled
-
Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
Rozpis
- Na stránce změněno:
-
- Nadpis
-
... ... @@ -1,1 +1,1 @@ 1 -81 Stoupáky ukopce1 +81 Stoupáky - vznik až zánik - Obsah
-
... ... @@ -1,5 +1,9 @@ 1 -= Vzniktermiky=1 += Obsah = 2 2 3 +{{toc/}} 4 + 5 +== Vznik termiky == 6 + 3 3 Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit. 4 4 5 5 Pokud je povrch mokrý, termika se nad ním prakticky nemá šanci vytvořit. Pokud je povrch příliš suchý, hrozí tvorba nebezpečných dust devilů. ... ... @@ -22,6 +22,13 @@ 22 22 23 23 Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days". 24 24 29 +(% class="wikigeneratedid" %) 30 +== Cyklus stoupáku == 31 + 32 +Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, často 10-20 minut. 33 + 34 +Po této době se stoupák vrací do fáze nahřívání, která může trvat obvykle opět 10-20 minut, nicméně dle podmínek a můžou být cykly kratší i delší. 35 + 25 25 == Stoupák stoupá == 26 26 27 27 Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím. ... ... @@ -28,13 +28,46 @@ 28 28 29 29 Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší. 30 30 31 -Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. 42 +Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí. 32 32 33 33 Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů. 34 34 35 -V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem). 46 +V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují nějaké turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem). Na intenzitu má vliv (asi) vlhkost a tlak. Některé dny se bubliny spojují a stoupáky jsou klidné, nástup i výstup bez problémů. Jindy je to jako jízda na D1 ve vysoké rychlosti. 36 36 48 +== Inverze == 37 37 50 +Inverzní vrstva je vrstva vzduchu, kde teplota s výškou naopak roste. Zde teplý vzduch nemůže stoupat, a o inverzní vrstvu se rozbije na bubliny. Jen nejsilnější stoupáky vrstvu dokáží prorazit. Piloti inverzi jednoznačně nemají rádi. 51 + 52 +Lze to poznat hnědým pruhem ve vzduchu, nebo z výstupu meteobalónu, či její predicky v SKEW-T diagramu. 53 + 54 +Inverze se často během dne, díky bombardování stoupáky, rozpustí. 55 + 56 +Občas ji lze prostoupat, buď silným stoupákem, nebo pokračováním s bublinami do místa, kde je již oslabená, a bubliny se zde spojí a projdou skrz inverzi. 57 + 58 +Někdy se mohou vyskytovat dvě vrstvy inverze v různých výškách. 59 + 60 +== Vrchol stoupáku == 61 + 62 +Oblak typu Kumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů. 63 + 64 +S postupujícím dnem se vzduch vysušuje, takže základny postupně stoupají do vyšší výšky. 65 + 66 +V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle, a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat. 67 + 68 +Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika. 69 + 70 += Projevy stoupáku = 71 + 72 +Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku). 73 + 74 +V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti. 75 + 76 +Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší. 77 + 78 +Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě. 79 + 80 +Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky) 81 + 38 38 == Tipy k vizualizaci == 39 39 40 40 * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) ... ... @@ -68,7 +68,9 @@ 68 68 řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence) 69 69 ))) 70 70 * ((( 71 -silný střih větru ve výšce může stoupák z 115 +silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny 116 + 117 + 72 72 ))) 73 73 74 74 = Zachycení - pokročilé =