Přehled

• Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Nadpis

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-81 Stoupáky u kopce
	1	+81 Stoupáky - vznik až zánik

Obsah

...	...	@@ -1,5 +1,9 @@
1		-= Vznik termiky =
	1	+= Obsah =
2	2
	3	+{{toc/}}
	4	+
	5	+== Vznik termiky ==
	6	+
3	3	Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit.
4	4
5	5	Pokud je povrch mokrý, termika se nad ním prakticky nemá šanci vytvořit. Pokud je povrch příliš suchý, hrozí tvorba nebezpečných dust devilů.
...	...	@@ -28,13 +28,42 @@
28	28
29	29	Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
30	30
31		-Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků.
	35	+Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
32	32
33	33	Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
34	34
35		-V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem).
	39	+V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují nějaké turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem). Na intenzitu má vliv (asi) vlhkost a tlak. Některé dny se bubliny spojují a stoupáky jsou klidné, nástup i výstup bez problémů. Jindy je to jako jízda na D1 ve vysoké rychlosti.
36	36
	41	+== Inverze ==
37	37
	43	+Inverzní vrstva je vrstva vzduchu, kde teplota s výškou naopak roste. Zde teplý vzduch nemůže stoupat, a o inverzní vrstvu se rozbije na bubliny. Jen nejsilnější stoupáky vrstvu dokáží prorazit. Piloti inverzi jednoznačně nemají rádi.
	44	+
	45	+Lze to poznat hnědým pruhem ve vzduchu, nebo z výstupu meteobalónu, či její predicky v SKEW-T diagramu.
	46	+
	47	+Inverze se často během dne, díky bombardování stoupáky, rozpustí.
	48	+
	49	+Občas ji lze prostoupat, buď silným stoupákem, nebo pokračováním s bublinami do místa, kde je již oslabená, a bubliny se zde spojí a projdou skrz inverzi.
	50	+
	51	+Někdy se mohou vyskytovat dvě vrstvy inverze v různých výškách.
	52	+
	53	+== Vrchol stoupáku ==
	54	+
	55	+Oblak typu Kumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
	56	+
	57	+S postupujícím dnem se vzduch vysušuje, takže základny postupně stoupají do vyšší výšky.
	58	+
	59	+V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle, a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat.
	60	+
	61	+Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
	62	+
	63	+= Projevy stoupáku =
	64	+
	65	+Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku).
	66	+
	67	+Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě.
	68	+
	69	+Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky)
	70	+
38	38	== Tipy k vizualizaci ==
39	39
40	40	* představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
...	...	@@ -68,7 +68,9 @@
68	68	řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
69	69	)))
70	70	* (((
71		-silný střih větru ve výšce může stoupák z
	104	+silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny
	105	+
	106	+
72	72	)))
73	73
74	74	= Zachycení - pokročilé =