Z verze
změnil(a) Petr Kozisek
k 27.01.2021 20:58
Na verzi < 2.10 >
změnil(a) Petr Kozisek
k 29.01.2021 15:33
< >
Popis verze: Při změně verze nebyl zadán žádný kometář.

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Obsah
... ... @@ -1,5 +1,9 @@
1 -= Vznik termiky =
1 += Obsah =
2 2  
3 +{{toc/}}
4 +
5 +== Vznik termiky ==
6 +
3 3  Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit.
4 4  
5 5  Pokud je povrch mokrý, termika se nad ním prakticky nemá šanci vytvořit. Pokud je povrch příliš suchý, hrozí tvorba nebezpečných dust devilů.
... ... @@ -22,6 +22,13 @@
22 22  
23 23  Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
24 24  
29 +(% class="wikigeneratedid" %)
30 +== Cyklus stoupáku ==
31 +
32 +Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, často 10-20 minut.
33 +
34 +Po této době se stoupák vrací do fáze nahřívání, která může trvat obvykle opět 10-20 minut, nicméně dle podmínek a můžou být cykly kratší i delší.
35 +
25 25  == Stoupák stoupá ==
26 26  
27 27  Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím.
... ... @@ -56,7 +56,18 @@
56 56  
57 57  Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
58 58  
70 += Projevy stoupáku =
59 59  
72 +Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku).
73 +
74 +V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti.
75 +
76 +Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší.
77 +
78 +Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě.
79 +
80 +Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky)
81 +
60 60  == Tipy k vizualizaci ==
61 61  
62 62  * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
... ... @@ -90,7 +90,9 @@
90 90  řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
91 91  )))
92 92  * (((
93 -silný střih větru ve výšce může stoupák z
115 +silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny
116 +
117 +
94 94  )))
95 95  
96 96  = Zachycení - pokročilé =