Z verze
změnil(a) Petr Kozisek
k 27.01.2021 20:58
Na verzi < 2.4 >
změnil(a) Petr Kozisek
k 27.01.2021 20:43
< >
Popis verze: Při změně verze nebyl zadán žádný kometář.

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Nadpis
... ... @@ -1,1 +1,1 @@
1 -81 Stoupáky - vznik až zánik
1 +81 Stoupáky u kopce
Obsah
... ... @@ -28,35 +28,13 @@
28 28  
29 29  Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
30 30  
31 -Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
31 +Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků.
32 32  
33 33  Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
34 34  
35 -V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují nějaké turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem). Na intenzitu má vliv (asi) vlhkost a tlak. Některé dny se bubliny spojují a stoupáky jsou klidné, nástup i výstup bez problémů. Jindy je to jako jízda na D1 ve vysoké rychlosti.
35 +V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem).
36 36  
37 -== Inverze ==
38 38  
39 -Inverzní vrstva je vrstva vzduchu, kde teplota s výškou naopak roste. Zde teplý vzduch nemůže stoupat, a o inverzní vrstvu se rozbije na bubliny. Jen nejsilnější stoupáky vrstvu dokáží prorazit. Piloti inverzi jednoznačně nemají rádi.
40 -
41 -Lze to poznat hnědým pruhem ve vzduchu, nebo z výstupu meteobalónu, či její predicky v SKEW-T diagramu.
42 -
43 -Inverze se často během dne, díky bombardování stoupáky, rozpustí.
44 -
45 -Občas ji lze prostoupat, buď silným stoupákem, nebo pokračováním s bublinami do místa, kde je již oslabená, a bubliny se zde spojí a projdou skrz inverzi.
46 -
47 -Někdy se mohou vyskytovat dvě vrstvy inverze v různých výškách.
48 -
49 -== Vrchol stoupáku ==
50 -
51 -Oblak typu Kumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
52 -
53 -S postupujícím dnem se vzduch vysušuje, takže základny postupně stoupají do vyšší výšky.
54 -
55 -V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle, a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat.
56 -
57 -Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
58 -
59 -
60 60  == Tipy k vizualizaci ==
61 61  
62 62  * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)