Změny dokumentu 81 Stoupáky - vznik až zánik
Naposledy upravil Petr Kozisek 21.02.2021 15:38
Popis verze:
Při změně verze nebyl zadán žádný kometář.
Přehled
-
Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
Rozpis
- Na stránce změněno:
-
- Nadpis
-
... ... @@ -1,1 +1,1 @@ 1 -81 Stoupáky -vznikaž zánik1 +81 Stoupáky u kopce - Obsah
-
... ... @@ -28,35 +28,13 @@ 28 28 29 29 Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší. 30 30 31 -Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.31 +Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. 32 32 33 33 Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů. 34 34 35 -V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují nějakéturbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem).Na intenzitu má vliv (asi) vlhkost a tlak. Některé dny se bubliny spojují a stoupáky jsou klidné, nástup i výstup bez problémů. Jindy je to jako jízda na D1 ve vysoké rychlosti.35 +V okolí stoupáku se téměř vždy vyskytují turbulence díky tření dvou vzduchových hmot s rozdílnou rychlostí (stoupák vs. klidný vzduch kolem). 36 36 37 -== Inverze == 38 38 39 -Inverzní vrstva je vrstva vzduchu, kde teplota s výškou naopak roste. Zde teplý vzduch nemůže stoupat, a o inverzní vrstvu se rozbije na bubliny. Jen nejsilnější stoupáky vrstvu dokáží prorazit. Piloti inverzi jednoznačně nemají rádi. 40 - 41 -Lze to poznat hnědým pruhem ve vzduchu, nebo z výstupu meteobalónu, či její predicky v SKEW-T diagramu. 42 - 43 -Inverze se často během dne, díky bombardování stoupáky, rozpustí. 44 - 45 -Občas ji lze prostoupat, buď silným stoupákem, nebo pokračováním s bublinami do místa, kde je již oslabená, a bubliny se zde spojí a projdou skrz inverzi. 46 - 47 -Někdy se mohou vyskytovat dvě vrstvy inverze v různých výškách. 48 - 49 -== Vrchol stoupáku == 50 - 51 -Oblak typu Kumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů. 52 - 53 -S postupujícím dnem se vzduch vysušuje, takže základny postupně stoupají do vyšší výšky. 54 - 55 -V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle, a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat. 56 - 57 -Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika. 58 - 59 - 60 60 == Tipy k vizualizaci == 61 61 62 62 * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)