Přehled

• Na stránce změněno: (1 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Obsah

...	...	@@ -2,7 +2,7 @@
2	2
3	3	{{toc/}}
4	4
5		-== Vznik termiky ==
	5	+== {{id name="VnikTermiky"/}}Vznik termiky ==
6	6
7	7	Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit.
8	8
...	...	@@ -16,7 +16,7 @@
16	16
17	17	Po přechodu studené fronty většinou následují 1-3 dny s labilním zvrstvením i v létě.
18	18
19		-== Odtržení stoupáku od země ==
	19	+== {{id name="OdtrzeniStoupakuOdZeme"/}}Odtržení stoupáku od země ==
20	20
21	21	Při větru se často uvolňují termické bubliny (malé části teplého vzduchu). Při bezvětří v místě dojde k odpoutání nahromaděného vzduchu později, ale stoupák je o to silnější nebo na větší ploše.
22	22
...	...	@@ -26,13 +26,21 @@
26	26
27	27	Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
28	28
29		-== Stoupák stoupá ==
	29	+== {{id name="CyklusStoupaku"/}}Cyklus stoupáku ==
30	30
	31	+Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, u větších ploch 10-20 minut.
	32	+
	33	+Po této době se stoupák vrací do fáze nahřívání, která může trvat obvykle opět 10-20 minut, nicméně dle podmínek a velikosti plochy mohou být cykly kratší i delší.
	34	+
	35	+Při labilnějších podmínkách se častěji trhají menší bublinky, šikovný pilot je umí využít k nastoupání pár desítek metrů, kde lze poté nalézt další bublinky z jiného místa a poté již stoupat snadněji.
	36	+
	37	+== {{id name="StoupakStoupa"/}}Stoupák stoupá ==
	38	+
31	31	Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím.
32	32
33	33	Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
34	34
35		-Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
	43	+Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Jádro stoupáku je třeba hledat v rozšířeném místě kapky, tudíž bude poblíž návětrné strany stoupáku. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
36	36
37	37	Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
38	38
...	...	@@ -60,14 +60,20 @@
60	60
61	61	Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
62	62
63		-= Projevy stoupáku =
	71	+= {{id name="ProjevyStoupaku"/}}Projevy stoupáku =
64	64
65	65	Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku).
66	66
	75	+V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti.
	76	+
	77	+Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší.
	78	+
67	67	Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě.
68	68
69		-Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky)
	81	+Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky)
70	70
	83	+Při startu ve slabém větru je vítrpytel viditelně ovlivněn blízkostí stoupáku. Může proto měnit směr a je důležité si uvědomit, že to je normální chování, ač pokurzíci začínají nahlas vyslovovat zaklínadlo "rotor". Zkušený pilot klidně do "rotoru" odstartuje, protože stoupák je zrovna před startem (pokud pytel visí, a najednou se napne směrem od kopce).
	84	+
71	71	== Tipy k vizualizaci ==
72	72
73	73	* představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
...	...	@@ -106,8 +106,4 @@
106	106
107	107	)))
108	108
109		-= Zachycení - pokročilé =
110		-
111		-Na startu je potřeba porozumět psychologii davového chování. To lze pozorovat např. v autobuse/vlaku/letadle, kdy v momentě kdy si první člověk stoupne aby se připravil k výstupu, většina ostatních vystupujících si stoupne také. V praxi to znamená, že když většina pilotů vyčkává, budou ostatní také vyčkávat i když jsou přesvědčeni, že by to už šlo. Jakmile se první odhodlá připravit se na start, začnou se připravovat i další váhající a vznikne obvykle rychle fronta. Pro časný start je třeba se od tohoto chování vědomě oprostit.
112		-
113		-Při startu ve slabém větru je vítrpytel viditelně ovlivněn blízkostí stoupáku. Může proto měnit směr a je důležité si uvědomit, že to je normální chování, ač pokurzíci začínají nahlas vyslovovat zaklínadlo "rotor". Zkušený pilot klidně do "rotoru" odstartuje, protože stoupák je zrovna před startem (pokud pytel visí, a najednou se napne směrem od kopce).
	123	+= =