Změny dokumentu 81 Stoupáky - vznik až zánik
Naposledy upravil Petr Kozisek 21.02.2021 15:38
Popis verze:
Při změně verze nebyl zadán žádný kometář.
Přehled
-
Na stránce změněno: (1 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
Rozpis
- Na stránce změněno:
-
- Obsah
-
... ... @@ -2,7 +2,7 @@ 2 2 3 3 {{toc/}} 4 4 5 -== {{id name="VnikTermiky"/}}Vznik termiky ==5 +== Vznik termiky == 6 6 7 7 Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit. 8 8 ... ... @@ -26,8 +26,6 @@ 26 26 27 27 Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days". 28 28 29 -Jako trigger působí i nasunutí stínu a lze se zvednout i po 10 minutách zastínění (Přelety, str. 446). V vyšší výšce tedy pravděpodobně i později. 30 - 31 31 == {{id name="CyklusStoupaku"/}}Cyklus stoupáku == 32 32 33 33 Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, u větších ploch 10-20 minut. ... ... @@ -36,13 +36,13 @@ 36 36 37 37 Při labilnějších podmínkách se častěji trhají menší bublinky, šikovný pilot je umí využít k nastoupání pár desítek metrů, kde lze poté nalézt další bublinky z jiného místa a poté již stoupat snadněji. 38 38 39 -== {{id name="StoupakStoupa"/}}Stoupák stoupá ==37 +== Stoupák stoupá == 40 40 41 -Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle n asevernípolokouli posměru hodinových ručiček v 70%,i klidnějšítočit proti rotaci(Termika, 265). Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím.39 +Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle většinou stejným směrem, a že je efektivnější točit proti rotaci. Jiní piloti říkají, že je jedno jakým směrem točím. 42 42 43 43 Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší. 44 44 45 -Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Jádro stoupáku je třeba hledat v rozšířeném místě kapky, tudíž bude poblíž návětrné strany stoupáku.Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.43 +Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí. 46 46 47 47 Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů. 48 48 ... ... @@ -74,16 +74,14 @@ 74 74 75 75 Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku). 76 76 77 -V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti. U silného stoupáku budou častěji silnější turbulence (Termika, str. 144).75 +V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti. 78 78 79 -Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší. Ještě dále za stoupákem se nachází klesák (Přelety, str. 158).77 +Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší. 80 80 81 81 Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě. 82 82 83 -Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky) 81 +Stoupající vzduch rádi využívají i velcí dravci (káně, včelojed, orel apod.) Stejně tak stoupající vzduch využívají ostatní klouzavé zařízení (rogalo, větroň a ostatní kluzáky) 84 84 85 -Při startu ve slabém větru je vítrpytel viditelně ovlivněn blízkostí stoupáku. Může proto měnit směr a je důležité si uvědomit, že to je normální chování, ač pokurzíci začínají nahlas vyslovovat zaklínadlo "rotor". Zkušený pilot klidně do "rotoru" odstartuje, protože stoupák je zrovna před startem (pokud pytel visí, a najednou se napne směrem od kopce). 86 - 87 87 == Tipy k vizualizaci == 88 88 89 89 * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) ... ... @@ -122,4 +122,8 @@ 122 122 123 123 ))) 124 124 125 -= = 121 += Zachycení - pokročilé = 122 + 123 +Na startu je potřeba porozumět psychologii davového chování. To lze pozorovat např. v autobuse/vlaku/letadle, kdy v momentě kdy si první člověk stoupne aby se připravil k výstupu, většina ostatních vystupujících si stoupne také. V praxi to znamená, že když většina pilotů vyčkává, budou ostatní také vyčkávat i když jsou přesvědčeni, že by to už šlo. Jakmile se první odhodlá připravit se na start, začnou se připravovat i další váhající a vznikne obvykle rychle fronta. Pro časný start je třeba se od tohoto chování vědomě oprostit. 124 + 125 +Při startu ve slabém větru je vítrpytel viditelně ovlivněn blízkostí stoupáku. Může proto měnit směr a je důležité si uvědomit, že to je normální chování, ač pokurzíci začínají nahlas vyslovovat zaklínadlo "rotor". Zkušený pilot klidně do "rotoru" odstartuje, protože stoupák je zrovna před startem (pokud pytel visí, a najednou se napne směrem od kopce).