Přehled

• Na stránce změněno: (3 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Nadřazený dokument

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-80 Teorie.WebHome
	1	+teorie.WebHome

Autor dokumentu

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-XWiki.petr
	1	+xwiki:XWiki.DavidBrazda

Obsah

...	...	@@ -1,8 +3,6 @@
1		-= Obsah =
2		-
3	3	{{toc/}}
4	4
5		-== {{id name="VnikTermiky"/}}Vznik termiky ==
	3	+= {{id name="VnikTermiky"/}}Vznik termiky =
6	6
7	7	Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a v určitý okamžik začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit dobře (pole a louky), nad jinými špatně (lesy). Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit.
8	8
...	...	@@ -26,6 +26,8 @@
26	26
27	27	Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
28	28
	27	+Jako trigger působí i nasunutí stínu a lze se zvednout i po 10 minutách zastínění (Přelety, str. 446). V vyšší výšce tedy pravděpodobně i později.
	28	+
29	29	== {{id name="CyklusStoupaku"/}}Cyklus stoupáku ==
30	30
31	31	Z výše uvedeného vyplývá, že stejné místo generuje stoupáky v intervalech. Po odtržení prvních větších bublin jsou další vysávány, a postupně se uvolní většina teplejšího vzduchu. To trvá nějakou dobu, u větších ploch 10-20 minut.
...	...	@@ -40,7 +40,7 @@
40	40
41	41	Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
42	42
43		-Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence, ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Jádro stoupáku je třeba hledat v rozšířeném místě kapky, tudíž bude poblíž návětrné strany stoupáku. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
	43	+Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné nebo široké stoupáky lépe vzdorují. Stoupák se chová vůči větru jako pevná překážka, tudíž v závětří za stoupákem budou větší turbulence (Termika, str. 146), ale slabší protivítr. Na kraji stoupáku bude fungovat venturiho efekt a vítr bude silnější. Toho lze využít při hledání stoupáků. Stoupák ve větru zaujme v průřezu aerodynamický tvar, takže vypadá jako kapka. Jádro stoupáku je třeba hledat v rozšířeném místě kapky, tudíž bude poblíž návětrné strany stoupáku. Rozdíl je, že v oblasti "ocasu" se mohou vyskytovat odrtžené bubliny, což je další zdroj turbulencí.
44	44
45	45	Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
46	46
...	...	@@ -72,9 +72,9 @@
72	72
73	73	Jelikož nemůže vzniknout vakuum, vysátý vzduch je nahrazován vzduchem z okolí. To se prakticky projevuje například fléramy či dýmem v okolí, které náhle změní směr (směrem ke stoupáku).
74	74
75		-V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti.
	75	+V okolí stoupáku se vyskytují turbulence, vzniklé třením dvou vzduchových hmot o rozdílné rychlosti. U silného stoupáku budou častěji silnější turbulence (Termika, str. 144).
76	76
77		-Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, na návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku). Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší.
	77	+Při větru se stoupavý vzduch jeví pro vítr jako překážka, v závětří stoupáku tedy najdeme větší turbulence, ještě dále klesavý proud vzduchu, a návětrné strany stoupáku lze občas svahovat (Termika, str. 148 a 151; Přelety, str. 158). Lze využít při svahování kumulu, aby pilot nebyl v mraku. Na stranách stoupáku vítr zrychluje (venturiho efekt), za stoupákem je vítr o poznání slabší.
78	78
79	79	Stoupající vzduch s sebou nese hmyz z trávy, který rádi loví vlaštovky a poštolky. Větší množství těchto menších ptáků je praktická jistota stoupajícího vzduchu v daném místě.
80	80
...	...	@@ -82,8 +82,9 @@
82	82
83	83	Při startu ve slabém větru je vítrpytel viditelně ovlivněn blízkostí stoupáku. Může proto měnit směr a je důležité si uvědomit, že to je normální chování, ač pokurzíci začínají nahlas vyslovovat zaklínadlo "rotor". Zkušený pilot klidně do "rotoru" odstartuje, protože stoupák je zrovna před startem (pokud pytel visí, a najednou se napne směrem od kopce).
84	84
85		-== Tipy k vizualizaci ==
	85	+= Tipy k vizualizaci =
86	86
	87	+* projevy stoupáku u země si představit jako by stoupák vytahovaný ubrus (Jocky Sanderson, film Performance flying; Termika, str. 149)
87	87	* představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
88	88	* struktura té je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
89	89	* nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
...	...	@@ -116,8 +116,4 @@
116	116	)))
117	117	* (((
118	118	silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny
119		-
120		-
121	121	)))
122		-
123		-= =