Přehled

• Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Autor dokumentu

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-XWiki.vrana
	1	+XWiki.petr

Obsah

...	...	@@ -60,11 +60,11 @@
60	60
61	61	== Vrchol stoupáku ==
62	62
63		-Oblak typu Cumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
	63	+Oblak typu Cumulus Humilis (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
64	64
65	65	S postupujícím dnem se vzduch vysušuje, takže základny postupně stoupají do vyšší výšky.
66	66
67		-V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat.
	67	+V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat. Může nastat situace, kdy je tato hladina vysoko nad vlastní základnou a pak je pravděpodobné, že některý z kumulů přeroste v Cumulus Congestus, případně až v bouřkový Cumulo-nimbus.
68	68
69	69	Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
70	70
...	...	@@ -84,32 +84,5 @@
84	84
85	85	* Projevy stoupáku u země si představit jako by stoupák vytahoval ubrus (Jocky Sanderson, film Performance flying; Termika, str. 149)
86	86	* Představit si je jako **kořenový systém **nebo** **jako **obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem).
87		-* Struktura je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
88		-* Nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi.
89		-* Podle profilu dne si určit limit (např. 1300), od kdy pilot bere vše.
90		-* Lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje).
91		-
92		-* (((
93		-Pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus.
94		-)))
95		-* (((
96		-Všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
97		-)))
98		-* (((
99		-Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 m/s. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. Pokročilí občas vyčkávají, i když pomalu klesají.
100		-)))
101		-* (((
102		-Vnímat teplotu vzduchu.
103		-)))
104		-* (((
105		-Snaž se vizualizovat stoupáky.
106		-)))
107		-* (((
108		-Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, když to nevyjde, tak nad tamtěma loukama, nebo tím směrem se pořád dělaj pěkný kumuly). To je plán.
109		-)))
110		-* (((
111		-Vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
112		-)))
113		-* (((
114		-Silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny.
115		-)))
	87	+* představit si krajinu jako vytištěnou 3D mapu, na kterou rozliju med na termická místa, a otočím ji vzhůru nohama. Kde budou kapky medu kapat, tam se budou trhat stoupáky.
	88	+* Struktura stoupáku je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou silné už odspoda, a obvykle zároveň méně četné. Vizualizuj si přibližný tvar koruny/kořenů během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.