Přehled

• Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Autor dokumentu

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-XWiki.vrana
	1	+XWiki.petr

Obsah

...	...	@@ -10,7 +10,7 @@
10	10
11	11	Vytvoření použitelného stoupáku je možná i větší měrou závislé na zvrstvení vzduchu. Nejlépe se bude tvořit termika, když teplota vzduchu s výškou rychle klesá (tj. labilní zvrstvení). Naopak pokud je nahoře teplejší vzduch (inverzní vrstva nebo celkově stabilní zvrstvení), termika nebude ani ve vedrech moc dobře fungovat nebo jen v určité výšce.
12	12
13		-Ideální v ČR je většinou středně labilní zvrstvení. Přílišná labita znamená často vytvoření příliš mnoha kumulů, které zem na velké ploše zastíní, případně bouřkových mraků. Při rostoucí stabilitě se dá polétat ve středních Alpách (typicky léto).
	13	+Ideální v ČR je většinou středně labilní zvrstvení. Přílišná labita znamená často vytvoření příliš mnoha kumulů, které zem na velké ploše zastíní, případně bouřkových mraků. Při rostoucí stabilitě se dá polétat ve středních Alpách (typicky uprostřed léta).
14	14
15	15	Po přechodu studené fronty většinou následují 1-3 dny s labilním zvrstvením i v létě.
16	16
...	...	@@ -18,11 +18,11 @@
18	18
19	19	Při větru se často uvolňují termické bubliny (malé části teplého vzduchu). Při bezvětří v místě dojde k odpoutání nahromaděného vzduchu později, ale stoupák je o to silnější nebo na větší ploše.
20	20
21		-Bubliny mají tendenci se držet povrchu (stejně jako stékající kapky vody). Při větru se často kutálí po poli až na okraj a začnou stoupat na takzvané **odtrhové hraně** neboli trigger. Odtrhovka je většinou terénní nerovnost, překážka (typicky řada keřů/stromů/domů), povrch s rozdílnou teplotou (řeka, silnice), nebo třeba traktor. Stejně jako u kapek vody, někdy je třeba k odtržení až větší množství nahromaděných bublin. U země jsou jednotlivé bubliny často hodně snesené, a dá se jen neklesat přes kilometr, než se pilot dostane k pořádné odtrhové hraně.
	21	+Bubliny mají tendenci se držet povrchu (stejně jako stékající kapky vody). Při větru se často kutálí po poli až na okraj a začnou stoupat na takzvané **odtrhové hraně** neboli trigger. Odtrhovka je většinou terénní nerovnost, překážka (typicky řada keřů/stromů/domů), povrch s rozdílnou teplotou (řeka, silnice), nebo třeba traktor. Stejně jako u kapek vody, někdy je třeba k odtržení až větší množství nahromaděných bublin. U země jsou jednotlivé bubliny často hodně snesené, a dá se jen neklesat i několik kilometrů (Termika, str ?), než se pilot dostane k pořádné odtrhové hraně.
22	22
23		-Při nízkém tlaku je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupák najdu častěji už před kopcem. Označujeme z angličtiny jako "fizzy days".
	23	+Při nízkém tlaku je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší odtrhové hrany, chce jít nahoru. Stoupák najdu častěji už před kopcem. Označujeme z angličtiny jako "fizzy days".
24	24
25		-Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
	25	+Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných odtrhových hran a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce nebo přímo nad ním. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
26	26
27	27	Jako trigger působí i nasunutí stínu a lze se zvednout i po 10 minutách zastínění (Přelety, str. 446). Ve vyšší výšce tedy pravděpodobně i později.
28	28
...	...	@@ -36,7 +36,7 @@
36	36
37	37	== {{id name="StoupakStoupa"/}}Stoupák stoupá ==
38	38
39		-Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle na severní polokouli po směru hodinových ručiček v 70%, a že je efektivnější i klidnější točit proti rotaci (Termika, 265). Jiní piloti říkají, že je jedno, jakým směrem točím.
	39	+Někteří piloti říkají, že vzduch vždy rotuje, díky coreliosově síle na severní polokouli po směru hodinových ručiček v 70%, a že je efektivnější i klidnější točit proti rotaci (Termika, 265). Jiní piloti říkají, že je jedno, jakým směrem točím (myslím že v Flying Rags for Glory).
40	40
41	41	Stoupáky se navzájem přitahují a mají tendence se s výškou spojovat, sílit a být širší.
42	42
...	...	@@ -60,11 +60,11 @@
60	60
61	61	== Vrchol stoupáku ==
62	62
63		-Oblak typu Cumulus (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
	63	+Oblak typu Cumulus Humilis (cu) vzniká při situaci, kdy okolní vzduch už nepojme obsaženou vlhkost ve stoupáku, a ta tedy zkondenzuje. Studenější vzduch jí pojme méně a teplota s výškou klesá. Tato výška je výška základen kumulů.
64	64
65	65	S postupujícím dnem se vzduch vysušuje, takže základny postupně stoupají do vyšší výšky.
66	66
67		-V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat.
	67	+V určité výšce teplota s výškou přestane klesat dostatečně rychle a tím se stoupáky zastaví. Tam bývá vrchol kumulu a tam lze teoreticky vystoupat. Může nastat situace, kdy je tato hladina vysoko nad vlastní základnou a pak je pravděpodobné, že některý z kumulů přeroste v Cumulus Congestus, případně až v bouřkový Cumulo-nimbus.
68	68
69	69	Může nastat situace, kdy se mraky nevytvoří, protože stoupající vzduch neobsahuje dostatek vlhkosti, tomu říkáme bezoblačná termika.
70	70
...	...	@@ -84,32 +84,5 @@
84	84
85	85	* Projevy stoupáku u země si představit jako by stoupák vytahoval ubrus (Jocky Sanderson, film Performance flying; Termika, str. 149)
86	86	* Představit si je jako **kořenový systém **nebo** **jako **obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem).
87		-* Struktura je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
88		-* Nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi.
89		-* Podle profilu dne si určit limit (např. 1300), od kdy pilot bere vše.
90		-* Lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje).
91		-
92		-* (((
93		-Pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus.
94		-)))
95		-* (((
96		-Všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
97		-)))
98		-* (((
99		-Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 m/s. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. Pokročilí občas vyčkávají, i když pomalu klesají.
100		-)))
101		-* (((
102		-Vnímat teplotu vzduchu.
103		-)))
104		-* (((
105		-Snaž se vizualizovat stoupáky.
106		-)))
107		-* (((
108		-Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, když to nevyjde, tak nad tamtěma loukama, nebo tím směrem se pořád dělaj pěkný kumuly). To je plán.
109		-)))
110		-* (((
111		-Vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
112		-)))
113		-* (((
114		-Silný střih větru ve výšce může stoupák rozbít na bubliny.
115		-)))
	87	+* představit si krajinu jako vytištěnou 3D mapu, na kterou rozliju med na termická místa, a otočím ji vzhůru nohama. Kde budou kapky medu kapat, tam se budou trhat stoupáky.
	88	+* Struktura stoupáku je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou silné už odspoda, a obvykle zároveň méně četné. Vizualizuj si přibližný tvar koruny/kořenů během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.