Přehled

• Na stránce změněno: (1 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Obsah

...	...	@@ -8,56 +8,40 @@
8	8
9	9	= Předpoklady =
10	10
11		-Znalost termiky, cyklů a průběhu dne
	11	+Dobré dovednosti ovládání křídla (starty, točení)
12	12
	13	+Znalost termiky, cyklů kumulů a průběhu dne
	14	+
	15	+Mentální připravenost
	16	+
13	13	== Tipy pro start ==
14	14
15		-* Sledovat délku intervalů, pokud jsou kratší než minutu, vyplatí se spíš počkat
16		-* Nestartovat, dokud nemám pečlivě udělanou pětibodovou kontrolu
17		-* Pokud to nevypadá, že budu do dvou minut startovat a není už místo pro dalšího pilota, je slušnost zeptat se pilotů ve frontě, zda je mám pustit (obvykle si rádi počkají, a není "dusno")
18		-* Smířit se mentálně s tím, že na malém kopci není snadné se zachytit, a uvolnit se
19		-* Startovat, když vidím indikaci stoupáku blízko startu (jiný pilot se zvedá, rozvlněné listí, velcí ptáci krouží, vlaštovky/poštolky loví hmyz ve stoupáku, fléry v předpolí náhle změní směr, stoupá sláma či prach od kombajnu)
20		-* Startovat, když vítr najednou zesílí (termický vítr), platí hlavně u sticky days
21		-* Startovat, když celou dobu fouká a najednou to lehne (stoupák před startem blokuje vítr), platí hlavně u fizzy days
	19	+* Vyhodnotit mraky v okolí, hlavně ty nad/u startu a plánovaným směrem letu.
	20	+* Udělat si mentální otisk mraků po zbytku trasy (je tam inverze, modro, malé kumuly, velké kumuly, deka...). Cca jednou za hodinu si ověřit vývoj (zlepšuje či zhoršuje se?)
	21	+* Rozhodnout se nad detailnějším plánem začátku trasy (např. na Krupce za/nad hřebenem vs. na úpatí vs. rovinami)
	22	+* Sledovat ostatní piloty. Pokud všichni vyčkávají navzdory zřejmým projevům termiky, nebát se startovat první.
	23	+* Být ve frontě na start vpředu, případně umět odstartovat z květáku z boku startu v mezidobí přípravy pilotů uprostřed
	24	+* Pokud se všichni snaží vehementně pilotovi na startu pomáhat, mají o podmínkách ve vzduchu pochybnosti. Znovu vyhodnotit projevy a případná rizika
	25	+* Při startu v závětří a větších kumulech se mrak nad startem bude nasouvat před kopec a zastiňovat termická místa. Kdo neodstartuje do prvního intervalu, nemusí si zalétat vůbec, nebo až pozdě večer
22	22
23	23	== Tipy pro zachycení (nejen po startu) ==
24	24
25		-* Stoupák je většinou silnější na návětrné straně, tj. dál před kopcem.
26		-* zlaté pravidlo: dokud to pípá, točit!
27		-* nastavit si na přístroji "zisk výšky v aktuálním stoupáku". Pokud vario nepípá souvisle, kontrolovat zda výška neubývá, a v takovém případě se podívat po alternativě.
28		-* pokud je variu 0, vzduch kolem již stoupá. Silnější stoupák často je poblíž, nebo za chvíli přijde. Vydrž na místě, pokud není jasná lepší alternativa, často i za cenu pomalého ztrácení výšky
29		-* slabší stoupáky - zkusit najít místo stoupání na větší ploše a točit ploché a širší zatáčky
30		-* silnější stoupáky (2+ ms ve vrcholu) - nebát se je utáhnout v jadérku a položit křídlo na ucho. Náběžka se nesmí začít sklápět do spirály (doporučeno umět: rychlé zatáčky, negativky a spiral dive)
31		-* nevěšet hlavu, čím níže, tím těžší je se zvednout. Pokud den vypadá stále dobře, stojí za námahu se dostat znovu na start, a zkusit to ještě jednou
32		-* dobrá přistávačka je zároveň dobré místo pro tvorbu stoupáků, když to nejde u kopce, často se vyplatí přiletět nad přistávačku s vyšší výškou
33		-* když všichni okolo ztrácí výšku a lze bezpečně přistát na startu, pokusím se o to (viz. [[termická pauza>>xwiki:99 Rozpracované.10 PGWIKI\.cz - v0\.1.Vzor (k diskusi).termická pauza.WebHome]])
	29	+* Pokud se jeden pilot už zvedá, není většinou důvod vyčkávat
	30	+* Stoupáky hledat ideálně na návětrné a zároveň nasvícené straně. Pokud je to v rozporu, rizika závětří a možnost termiky vyhodnotit a nebát se si pro stoupák dojít.
	31	+* V případě startu do závětří si uvědomit opačný snos stoupáků a nehledat je u kopce za každou cenu.
	32	+* Sledovat piloty v okolí, pilot co najde nejsilnější stoupák v okolí nesmí pozorování uniknout, a po jedné jeho otočce se za ním vydat.
	33	+* První stoupáky se vyplatí obvykle dotáčet až do základny a nespěchat. Jeden zásek stojí mnohem více času než pár minut při dotáčení.
34	34
35	35	== Pravidla bezpečného provozu ==
36	36
37		-Při svižném větru (>5ms) nelétám za hranu kopce. Výše často fouká silněji, zpět proti větru se spousta začátečníků neprosadí ani na plném speedu a u vrcholu hřebene navíc potkám [[venturiho efekt>>xwiki:99 Rozpracované.10 PGWIKI\.cz - v0\.1.Vzor (k diskusi).venturiho efekt.WebHome]]. Je to velmi častá příčina nehod, v lepším případě adrenalinových zážitků. Létání za kopcem přenechat těm na výkonnějších křídlech (high EN-B a výš)
	37	+Při svižném větru (>5ms) si definovat průměrnou rychlost stoupání, kdy se vyplatí točit a je ještě jistotu návratu před kopec (s ohledem na křídlo které letím).
38	38
39		-Pokud už někdo točí stoupák, připojuji se po tečně (tj. letím už od začátku, jako bych chtěl stoupák těsně minout, a připojil se stejným směrem jako točí druhý pilot). Pokud to neudělám, točící piloti se mohou vystrašit a mohou stoupák raději opustit. Taky by mi to vadilo.
40	40
41		-**Jak se připojovat bezpečně a efektivně:**
42		-
43		-{{video url="https://www.youtube.com/embed/upEmDwpcvgU?start=71" width="560px" height="315px"/}}
44		-
45		-Svahující pilot má před kroužícím přednost (mohl by být vytlačen do svahu), ale kde přesně končí hranice svahování a začíná točení není jasná, takže poblíž kopce jsem vždy obezřetný a držím se pravidla "moudřejší ustoupí".
46		-
47	47	= Teorie =
48	48
49		-Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a pak začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit špatně, nad jinými dobře. Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde to nemusím moc řešit. Nicméně pokud je na poli již vzrostlá kukuřice, zachycení může být nemožné. Naopak na jaře když je pole zorané, může to být výrazně jednodušší. Mokrý povrch v první fázi odpařuje vodu, což je pro nás nepoužitelné, takže čím sušší, tím lepší. Přílišné sucho ovšem přispívá k tvorbě [[dust devilů>>xwiki:99 Rozpracované.10 PGWIKI\.cz - v0\.1.Vzor (k diskusi).dust devilů.WebHome]], které jsou svou silou a nepředvídatelností velmi nebezpečné.
	42	+Na startu je potřeba porozumět psychologii davového chování. To lze pozorovat např. v autobuse/vlaku/letadle, kdy v momentě kdy si první člověk stoupne aby se připravil k výstupu, většina ostatních vystupujících si stoupne také. V praxi to znamená, že když většina pilotů vyčkává, budou ostatní také vyčkávat i když jsou přesvědčeni, že by to už šlo. Jakmile se první odhodlá připravit se na start, vznikne obvykle rychle fronta. Pro časný start je třeba se od tohoto chování vědomě oprostit.
50	50
51		-Termické bubliny mají tendenci se držet povrchu (stejně jako stékající kapky vody). Při větru se často kutálí po poli až na okraj. Stoupák pak vzniká na okraji a takovému místu říkáme odtrhová hrana, či trigger. Odtrhovka je většinou terénní nerovnost, překážka (typicky řada keřů/stromů/domů), povrch s rozdílnou teplotou (řeka, silnice), nebo třeba traktor. Stejně jako u kapek vody, někdy je třeba k odtržení až větší množství nahromaděných bublin.
52	52
53		-Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupák najdu častěji už před kopcem. Označujeme z angličtiny jako "fizzy days".
54		-
55		-Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".
56		-
57		-Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné stoupáky ale lépe vzdorují. U země jsou jednotlivé bubliny hodně snesené, ale když s nimi a větrem budu pokračovat, časem začnou obvykle stoupat rychleji. (viz. [[Termika>>xwiki:99 Rozpracované.10 PGWIKI\.cz - v0\.1.Vzor (k diskusi).Termika.WebHome]]).
58		-
59		-Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout, zda si poradí s případným kolapsem, a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
60		-
61	61	= Jak trénovat =
62	62
63	63	//Cílem tréninku je získat automatické návyky (opadne nervozita a uvolní se tím mozková kapacita pro jiné věci), a zjistit jak vypadá okolí stoupáku (půjde snadno dohledat místo kde to stoupá nejrychleji). //
...	...	@@ -64,15 +64,8 @@
64	64
65	65	Nedělat: vytočím 1. stoupák a odletět na přelet znamená většinou zbytečně zmařený den.
66	66
67		-* Pokud vytočím, letím před kopec, zase zklesám (mezičas lze využít k tréninku ovládání křídla, focení, tréninku čůrání), a opakuji do mírné únavy. Na přelet se mohu poté vydat bez rizika zmařeného dne.
68		-* Schválně opustím stoupák jedním směrem, a zase se do něj vrátím. Lehčí je opustit stoupák proti větru.
69		-* Schválně opustím stoupák, a prohledám okolí ve více směrech od stoupáku, a zase se do něj vrátím
70		-* Udělám kruh kolem stoupáku, a zase to utáhnu a stoupám dál
71		-* Zkusím si vypnout zvuk varia a "lítat zadkem"
72		-* Když jsem široko daleko sám, zkusím točit se zavřenýma očima, varianta s vypnutým variem
73		-* Když je kombinace svahování a termiky, lovím bubliny v předpolí. Když sklesám, po větru letím ke kopci, vysvahuji a jdu zpět do předpolí (trénink lowsaves bez rizika lowfails)
74		-* Na vhodných terénech mohu trénovat toplaningy a znovuzachycení, ideální je hrouda, kde se s květákem dostanu zase rychle nahoru (Raná SZ, Jeviněves).
75		-* V případě potkání stoupáku před přistáním si zkusím vždy tréninkově něco přitočit.
	51	+* na menším kopci zkusit odstartovat do intervalu a toplandovat. V případě vyhnívky se vrátit zase na kopec
	52	+* prozkoumám různá místa u startu, kde se trhají stoupáky
76	76
77	77	= Užitečné zdroje =
78	78