Zdrojový kód wiki 80 Teorie
Version 5.2 by Petr Kozisek on 27.01.2021 20:35
Hide last authors
author | version | line-number | content |
---|---|---|---|
![]() |
2.1 | 1 | Podstránky v této sekci |
2 | |||
3 | {{children/}} | ||
4 | |||
5 | |||
6 | Čekající témata na doplnění do podstránek | ||
7 | |||
![]() |
1.1 | 8 | * Termika obecně |
9 | * Stoupavé proudy, odtrhovky obecně | ||
10 | * Jak na zavody | ||
11 | * Zavodni strategie | ||
12 | * Mraky | ||
13 | * Bezpečnost | ||
![]() |
2.2 | 14 | |
![]() |
4.1 | 15 | {{toc/}} |
16 | |||
17 | Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] | ||
18 | |||
19 | = Stoupáky = | ||
20 | |||
![]() |
5.1 | 21 | == Vznik stoupáku == |
![]() |
4.1 | 22 | |
![]() |
5.1 | 23 | |
24 | === Tipy k vizualizaci === | ||
25 | |||
![]() |
4.1 | 26 | * ((( |
![]() |
5.1 | 27 | představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop) |
![]() |
4.1 | 28 | ))) |
29 | * ((( | ||
![]() |
5.1 | 30 | čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu |
![]() |
4.1 | 31 | ))) |
32 | * ((( | ||
![]() |
5.1 | 33 | I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně) |
34 | ))) | ||
35 | * ((( | ||
36 | stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák) | ||
37 | ))) | ||
38 | * ((( | ||
39 | nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí) | ||
40 | ))) | ||
41 | * ((( | ||
42 | představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru) | ||
43 | ))) | ||
44 | * ((( | ||
45 | představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence? | ||
46 | ))) | ||
47 | * ((( | ||
48 | stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa | ||
49 | ))) | ||
50 | * ((( | ||
51 | pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno | ||
52 | ))) | ||
53 | * ((( | ||
54 | try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming) | ||
55 | ))) | ||
56 | * ((( | ||
57 | mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa | ||
58 | ))) | ||
59 | * ((( | ||
60 | triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field | ||
61 | ))) | ||
62 | * ((( | ||
63 | ((( | ||
64 | trigger je i změna povrchu | ||
65 | ))) | ||
66 | |||
67 | * ((( | ||
68 | čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody) | ||
69 | ))) | ||
70 | ))) | ||
71 | |||
72 | == == | ||
73 | |||
74 | == (% style="font-size:32.7184px" %)Stoupáky nad zemí(%%) == | ||
75 | |||
76 | Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné stoupáky ale lépe vzdorují. U země jsou jednotlivé bubliny hodně snesené, ale když s nimi a větrem budu pokračovat, časem začnou obvykle stoupat rychleji. (viz. [[Termika>>url:https://mujdenik.eu/xwiki/bin/create/99%20Rozpracovan%C3%A9/10%20PGWIKI.cz%20-%20v0.1/Vzor%20%28k%20diskusi%29/Termika/WebHome?parent=30+Zachycen%C3%AD.31+z%C3%A1klady.WebHome]]). | ||
77 | |||
78 | Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout zda letět a není ostuda předčasně přistát a jet domů. | ||
79 | |||
80 | |||
81 | == Tipy k vizualizaci == | ||
82 | |||
83 | * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) | ||
84 | * struktura té je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. | ||
85 | * nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi | ||
86 | * Podle profilu dne si určit limit (např. 1300), od kdy pilot bere vše | ||
87 | * lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje) | ||
88 | |||
89 | * ((( | ||
![]() |
4.1 | 90 | pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus |
91 | ))) | ||
92 | * ((( | ||
93 | všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. | ||
94 | ))) | ||
95 | * ((( | ||
96 | Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají. | ||
97 | ))) | ||
98 | * ((( | ||
99 | vnímat teplotu vzduchu | ||
100 | ))) | ||
101 | * ((( | ||
102 | snaž se vizualizovat stoupáky | ||
103 | ))) | ||
104 | * ((( | ||
105 | Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan | ||
106 | ))) | ||
107 | * ((( | ||
108 | vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp. | ||
109 | ))) | ||
110 | * ((( | ||
111 | řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence) | ||
112 | ))) | ||
113 | * ((( | ||
114 | silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny | ||
115 | ))) | ||
116 | * ((( | ||
117 | při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind** | ||
118 | ))) | ||
119 | * ((( | ||
120 | snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. | ||
121 | ))) | ||
122 | * ((( | ||
123 | Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund. | ||
124 | ))) | ||
125 | * ((( | ||
126 | [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom. | ||
127 | ))) | ||
128 | * ((( | ||
129 | [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut | ||
130 | ))) | ||
131 | * ((( | ||
132 | [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!! | ||
133 | ))) | ||
134 | |||
135 | == Typy stoupáků == | ||
136 | |||
137 | * ((( | ||
138 | vrchol kopce (triger je kopec) | ||
139 | ))) | ||
140 | * ((( | ||
141 | polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…) | ||
142 | ))) | ||
143 | * ((( | ||
144 | konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.) | ||
145 | ))) | ||
146 | * ((( | ||
147 | závětrný | ||
148 | ))) | ||
149 | * ((( | ||
150 | …. | ||
151 | ))) | ||
152 | |||
![]() |
5.1 | 153 | == == |
![]() |
4.1 | 154 | |
155 | * ((( | ||
![]() |
5.1 | 156 | |
![]() |
4.1 | 157 | ))) |
158 | |||
159 | == Odsazení == | ||
160 | |||
161 | Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru). | ||
162 | |||
163 | **Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet). | ||
164 | |||
165 | Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější. | ||
166 | |||
167 | == Kvalita vzduchu == | ||
168 | |||
169 | Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. | ||
170 | |||
171 | Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku | ||
172 | |||
173 | = Výběr linky = | ||
174 | |||
175 | * ((( | ||
176 | představit si odsazení | ||
177 | ))) | ||
178 | * ((( | ||
179 | ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) | ||
180 | ))) | ||
181 | * ((( | ||
182 | zvyšovat si linkou šanci na stoupání | ||
183 | ))) | ||
184 | * ((( | ||
185 | pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní | ||
186 | ))) | ||
187 | * ((( | ||
188 | pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák | ||
189 | ))) | ||
190 | * ((( | ||
191 | linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání | ||
192 | ))) | ||
193 | * ((( | ||
194 | po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí | ||
195 | ))) | ||
196 | * ((( | ||
197 | výška vždy jako nejcenější veličina | ||
198 | ))) | ||
199 | * ((( | ||
200 | pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi. | ||
201 | ))) | ||
202 | |||
203 | * ((( | ||
204 | odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B . | ||
205 | ))) | ||
206 | |||
207 | * ((( | ||
208 | Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. | ||
209 | ))) | ||
210 | |||
211 | = Kumuly = | ||
212 | |||
213 | * ((( | ||
214 | stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. | ||
215 | ))) | ||
216 | * ((( | ||
217 | Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce. | ||
218 | ))) | ||
219 | |||
220 | = = |